Suzanne Collins: Hunger Games - Aréna smrti

5. března 2013 v 17:35 | Becky |  Recenze
Autorka: Suzanne Collins
Originální název: The Hunger Games
Přeložil: Zdík Dušek
Informace o vydání: nakladatelství Fragment, Praha 2010, první vydání
Série: Hunger Games
Díl: I.
Počet stran: 384

Anotace: Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hladové hry začínají… Dokázali byste přežít v divočině, když se všichni snaží o to, abyste nespatřili další úsvit? V troskách země, kdysi známé jako Severní Amerika, se rozkládá Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou a udržuje si jejich poslušnost tím, že je nutí, aby každý rok vysílaly jednoho chlapce a jednu dívku ve věku mezi dvanácti a osmnácti lety jako účastníky Hladových her - boje na život a na smrt živě přenášeného televizí. Šestnáctiletá Katniss Everdeenová, která bydlí sama se svou matkou a mladší sestrou, považuje účast ve hrách za rozsudek smrti, když se nabízí jako dobrovolnice, aby nahradila svou sestru, jejíž jméno bylo vylosováno pro letošní ročník. Katniss se ale už v minulosti ocitla na pokraji smrti - a je odbornicí na přežití. Aniž by chtěla, stává se soutěžící. Má-li však vyhrát, musí učinit řadu rozhodnutí, která staví přežití proti lidskosti a život proti lásce. Uznávaná spisovatelka Suzanne Collinsová, autorka Underworld Chronicles z žebříčku bestsellerů New York Times, představuje napínavé i filozofické, dobrodružné i romantické dílo zasazené do budoucnosti se zneklidňujícími paralelami k naší současnosti.

Jak to vidím já:

Abych řekla pravdu, do čtení Hunger Games se mi moc nechtělo, jenže na popud mých kamarádek, že si to prostě MUSÍM přečíst, a z části také kvůli vlastní zvědavosti, co že to vlastně je, jsem se pustila do prvního dílu oné slavné trilogie.

Děj nás zavádí do země ležící v Severní Americe, do Panemu, a odehrává se v daleké budoucnosti. Panem je rozdělen do dvanácti krajů s tím, že každý kraj má své určité zaměření, ovšem něco je přeci jen spojuje - všechny tak nějak otročí Kapitolu, hlavnímu městu. Ale knížka není jen o tom - při čtení nahlížíme hlavně do života Katniss Everdeenové a jejích blízkých. Katniss žije ve Dvanáctém kraji, je jí právě šestnáct let a se setrou a matkou obývají malý domek ve čtvrti zvané Sloj. S Katniss se život nikdy nemazlil, a to nejen kvůli špatným podmínkám pro život panujícím prakticky po celém Panemu, ale od smrti jejího otce při důlním neštěstí zbylo navíc starání se o rodinu jen na ni, protože matka upadla do téměř úplné letargie.
Katniss se již popáté účastní Dne sklizně, což je den, kdy se vybírají soutěžící do tzv. Hladových her - zvláštní soutěže, při které se pošle do nebezpečné arény 24 splátců, tedy dětí ve věku 12-18 let, kteří mezi sebou zápasí. A co je výhrou? Přežití. Vyhrát může jen jeden, takže pro 23 dětí je vylosování jejich jména z osudí v podstatě rozsudkem smrti. To samé by nejspíš platilo pro Prim, Katnissinu mladší sestru, která byla vybrána jako jeden ze dvou splátců v jejich kraji, kdyby se Katniss nenabídla, že půjde "soutěžit" místo ní. Jak tenhle ročník Hladových her dopadne a jak bude Katniss vycházet s druhým splátcem Dvanáctého kraje, Peetou Mellarkem?

Při čtení prvních stránek knížky jsem měla takový zvláštní pocit. Pokud si dobře vzpomínám, tak Aréna smrti byla moje první dystopie, tudíž pro mě něco úplně nového, což ten pocit ještě víc umocňovalo. Přišlo mi totiž celkem děsivé, že to všechno, o čem knížka vypráví, není minulost, ale budoucnost. Kapitolané na tom byli sice na rozdíl od obyvatel ostatních krajů celkem dobře - měli počítače, moderní vybavení, nikdo je nenutil do tvrdé práce a nemuseli nijak složitě bojovat o přežití, ale princip, na kterém celá společnost fungovala, byl dost strašný. Jo, je mi jasné, že je to vymyšlený příběh a nikdo netvrdí, že taková budoucnost lidstvo opravdu čeká, ale i tak. Nicméně abych byla upřímná - asi po padesáti stránkách jsem si na to zvykla a už mi to zas tak divné nepřipadalo.

K autorce - Suzanne Collinsovou bych si troufla přirovnat k J.K. Rowlingové. Obě jsou totiž mistryněmi textu a obě dokázaly vytvořit nové, úžasné světy. Nicméně teď bych se chtěla soustředit víc na Suzanne. Jejím stylem psaní jsem byla opravdu mile překvapená. Je jednoduchý, ale zároveň vznešený a neuvěřitelně čtivý. Suzanne Collinsová je zkrátka a dobře neskutečně talentovaná a ví, jak čtenáře zaujmout.

Postavy:
Katniss. Nejedná se rozhodně o žádnou princezničku. Jak by taky mohlo, že? Líbilo se mi na ní především to, že měla jak pozitivní, tak negativní vlastnosti. Autorka z ní nedělala nikoho dokonalého, za což má u mě obrovské plus.

Peeta. Ach, Peeta. Toho jsem si zamilovala. Strašně se mi líbila jeho povaha a to, jak se choval ke Katniss. Pro shrnutí - jsem rozhodně součástí teamu Peeta. :D

Hurikán. K němu mám neutrální postoj, ale nikdy jsem ho nevnímala jako kluka pro Katniss. Vždycky to pro mě byl spíš její kamarád.

Haymitch. Sice jsem ho do teď nezmínila (i když to vlastně ani Hurikána), ale bezpochyby je to důležitá postava. Nejdřív jsem ho moc ráda neměla, ale pak se můj vztah k němu pomalu vylepšoval. Kdyby ještě aspoň přestal pít…

Obálka:
Myslím, že to byl kdysi hlavní důvod, proč jsem HG číst nechtěla. Obálka mě nějakým způsobem odrazovala, což dnes nechápu, protože se mi teď už opravdu hodně, hodně líbí. Je jednoduchá a díky reprodrozdovi přesně sedí k tématu, takže hodnotím 10 body. (Nejdřív jsem napsala 9, pak jsem se na obálku podívala znovu a rozhodla jsem se pro plný počet. :D)

Verdikt:
Nechápu, jak jsem tak dlouho mohla žít, aniž bych si Hunger Games přečetla. (Teď se asi zase trošku projevuje můj smysl pro přehánění. :D) Je to naprosto geniální, strhující, dokonalá, čtivá a skvělá knížka. Konečně se objevilo něco, kde je hlavní hrdinka výrazná osobnost a kde není hlavní motiv vztah mezi ní (myšleno tou hlavní hrdinkou) a nějakým super hezkým klukem. Sice už je to delší dobu, co jsem tenhle díl četla, ale moc dobře si pamatuju svoje pocity a taky to, co jsem říkala těsně po dočtení: "Ach jo, proč to má jen tři díly?!" To podle mě docela vystihuje.
K hodnocení. Tahle knížka zcela jistě stojí za přečtení, protože je vážně povedená a každý si na ní určitě najde něco, co se mu bude líbit. Pokud tedy toužíte po čtenářském zážitku a Hunger Games jste ještě nečetli, určitě po těchhle knížkách sáhněte. A bodování? Myslím, že je vám všem jasné, kolik dám Aréně smrti bodů, když jsem ji tak vychválila. Hodnotím plným počtem, tedy 10.

Mohlo by vás zajímat:
Oficiální stránky autorky - tady
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E_V_E E_V_E | E-mail | Web | 5. března 2013 v 21:59 | Reagovat

8D ja som sa tiež divila, že na všetkých blogoch to vypevovali a keď už boli všetky knihy vydané, tak som si kúpila rovno trilogiu - 3v1 knihu a celé naraz zhltla 8) táto séria má skvelý nápad 8)

2 Becky Becky | Web | 6. března 2013 v 19:21 | Reagovat

[1]: Přesně! Ale teď už naprosto chápu, proč HG všichni tak chválili. :D

3 DanieLLe DanieLLe | 9. března 2013 v 19:22 | Reagovat

já taky :-D a taky mě na to navedla kámoška :-D a zamilovala jsem se do Joshe Hutschersona.... ten je tááááááák krásnej :-D :-D

4 Becky Becky | Web | 9. března 2013 v 19:47 | Reagovat

[3]: Nemůžu dělat nic jiného, než souhlasit. Josh je prostě pěknej. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.