Jojo Moyes: Než jsem tě poznala

16. srpna 2013 v 21:09 | Becky |  Recenze
Autorka: Jojo Moyes
Originální název: Me Before You
Překlad: Lucie Mikolajková
Informace o vydání: nakladatelství Ikar, Praha 2013, první vydání
Počet stran: 408

Anotace: Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud.
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise…
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.

Jak to vidím já:

Je to docela nedávno, kdy jsem se díky jedné recenzi na internetu dozvěděla o knížce Než jsem tě poznala - a protože recenze byla kladná, začala jsem se o tenhle bestseller zajímat. Vzhledem k tomu, že i další ohlasy byly vesměs kladné, jsem se rozhodla, že si knížku seženu a přečtu. Nebylo by od věci sdělit vám, co jsem očekávala. Jelikož prakticky všichni, kdož knížku četli, nešetří chválou a v souvislosti s Než jsem tě poznala používají slova jako "strhující, skvělá a dojemná knížka", myslela jsem si, že to tak opravdu bude, tudíž má očekávání byla velká a prakticky jsem si nepřipouštěla možnost, že bych mohla být zklamaná.

Než jsem tě poznala vypráví o šestadvacetileté Louise Clarkové, jež musí opustit své dosavadní zaměstnání a hledat si jinou práci. Vzhledem k tomu, že nemá vystudovanou žádnou vysokou školu a posledních šest let pracovala v kavárně, není její hledání zrovna jednoduché, a tak je v podstatě donucena přijmout práci jako ošetřovatelka-společnice Willa Traynora - bohatého, inteligentního a sečtělého muže, který je v důsledku autonehody upoután na invalidní vozík.
Zpočátku se moc nemusí, ale postupem času si k sobě najdou cestu a zjistí, že k sobě mají blíž víc, než si mysleli.

Musím říct, že po dočtení jsem měla dost rozporuplné pocity - na jednu stranu se mi knížka líbila, ale i tak jsem byla svým způsobem zklamaná, protože jsem v ní neviděla nic zas tak skvělého a geniálního, jako ostatní. Jasně, je to emotivní knížka, ale osobně bych ji zařadila spíš na seznam letního čtení k vodě. Nejvíc mě zklamala asi předvídatelnost děje, se kterou jsem vůbec, ale vůbec nepočítala. Zkrátka a dobře - radostí do stropu jsem zrovna neskákala.

Nicméně je i spousta věcí k chválení. Knížka čtenáře poměrně dost seznamuje s životem kvadruplegiků, další plusové body bych přičetla za vtipnost a taky za to, že i když tuhle knihu považuju spíš za románek, autorka si udržovala odstup a zas tak moc to přeslazené nebylo. Potěšilo mě i to, že jsem měla několik možností číst z pohledu jiných postav a vůbec by mi nevadilo, kdyby tam takových kapitol bylo víc, protože nabízely, aby si čtenář udělal úplný názor i na další postavy - například já jsem si díky nim celkem oblíbila Louisinu sestru Trinu, jež na mě nejprve působila celkem nesympaticky, ale když jsem četla z jejího pohledu, jako mávnutím kouzelného proutku se můj názor na ni vylepšil.

Autorčin styl psaní je nezatěžující. Nesnaží se sdělit velké množství informací najednou, děj pěkně plyne, vše je přehledné a nemusíte tak nad ničím moc přemýšlet (proto je to ideální plážové/bazénové čtení). Vše je napsáno v ich-formě, a to i kapitoly z pohledu "vedlejších" postav, což mě překvapilo, protože jsem dosud byla zvyklá, že jakmile se v knížce vyskytne kapitola z pohledu někoho jiného, než je hlavní představitel/ka, automaticky se přechází na er-formu, ale i takhle mi to vyhovovalo.

Postavy:
Louisa. Nedá se říct, že by patřila mezi mé nejoblíbenější hlavní hrdinky, ale líbilo se mi na ní, že je svá a také to, jak se snažila vymyslet Willovi takový program, aby se přestal uzavírat do sebe a naučil se znovu radovat ze života. Na druhou stranu se mi zdálo docela přehnané například to, jak se odmítala dívat na film s titulky, což je docela dost zvláštní, no ne? :D

Will. Líbil se mi jeho sarkasmus a smysl pro humor. Dobře, ze začátku jsem ho moc nemusela, ale postupně mi byl sympatičtější a sympatičtější a už mi vůbec nepřipadal jako nějaký morous.

Trina. Jak už jsem říkala, našla jsem si k ní cestu hlavně díky kapitole z jejího pohledu. Moc se mi líbilo, jak se své sestře snaží pomoct a podporuje ji - takhle by to mělo vypadat.

Obálka:
Ta mi učarovala. Je vážně moc povedená a hlavně nepřeplácaná. Hodnotím 10 body.

Verdikt:
Přemýšlela jsem nad tím, proč všichni nešetří chválou na tuhle knížku. Možná je to kvůli jejímu konci,
možná kvůli neustále optimistické Louise, nevím, každému se líbí něco jiného. Jak už jsem říkala, z knížky jsem byla jistým způsobem zklamaná, ale myslím, že kdybych si ji koupila bez toho, abych si na ni nejdřív četla milion do nebe vychvalujících recenzí, líbila by se mi víc. Vytvořila jsem si o ní totiž obrázek, že je naprosto dokonalá a očekávala jsem kdovíco. Ale jak jste si už přečetli výš - hodně věcí jsem chválila (spíš jsem chválila víc, než vyjmenovávala chyby), takže Než jsem tě poznala rozhodně nepovažuji za propadák.
A teď k hodnocení. Shrnula bych to tak, že tahle knížka není špatná, ale očekávala jsem něco víc, proto ji hodnotím 8 body z 10.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.